První, asi nejdůležitější, je to, že tato zpráva nemá za cíl útočit ani nějak provokovat hráče a vedení Dolní Bečvy, vše píši s respektem a hlubokou úctou ke klubu i jednotlivým hráčům. Cílem tohoto vyjádření je spíše osvětlit skutečnosti, které se odehrály při sobotním zápase a dále upozornit všechny hráče Valašského futsalu na reálné nepříjemnosti, které se jim mohou na hrací ploše přihodit.
Druhou věcí, kterou bych rád uvedl, je objektivní skutečnost, že oba týmy nepochybně reagovaly v rozporu se sportovním chováním a nepřiměřenou agresí, což bylo důsledkem především nedůsledného a laxního přístupu rozhodčích, kteří od začátku zápasu připustili několik tvrdých zákroků (obou stran) a vymklo se jim to z kontroly. Věřím, že na tomto se shodnou všichni zúčastnění. Nyní však přistupuji k části, která byla v rozhovoru s hráčem D. Bečvy poněkud zkrášlena v jejich prospěch. Největší potyčka nastala poté, co frustrovaný hráč D. B. nesmyslně oplácel za neodpískaný – pomyslný faul (hráčům se při couvání navzájem zapletly nohy a oba ztratili rovnováhu- spadl však pouze hráč Bečvy). Hráče Juřinky poté likvidačním zákrokem uzemnil, a to dávno po odehrání míče.
Následovala okamžitá reakce ze strany hráčů Juřinky, kteří se šli zastat spoluhráče – došlo ke žduchání hráčů obou týmů. Nutno podotknout, že se jednalo o klasické potahovačky z fotbalového prostředí, které si všichni dokážete představit – žádné rány pěstmi ani jiné absurdní reakce! Tedy až do chvíle, kdy se začal činit jistý Jiří Růčka z lavičky D. B.. Ten byl oblečen v „civilu“ a doteď nikdo z nás netuší, co tam vůbec dělal. Tento jedinec v momentě vypuknutí potyčky bryskně vyběhl sprintem cíleně na jediného hráče Juřinky, který k němu v tu chvíli byl otočen zády a požduchoval se s faulujícím hráčem D. B.. Ani na sekundu neváhal a velmi „gentlemansky“ zezadu vrazil našemu hráči pěstí do úst a následně ho chytl do kravaty. Potáhl ho několik metrů a přímo pod tribunou, odkud jsem měl na celou situaci dobrý výhled, ho zápasnickým chvatem přehodil přes sebe a švihl s ním na zem. Naštěstí už nestihl ve svém počínání pokračovat, protože hned po uložení hráče Juřinky na záda ho ostatní odtrhli. Netuším, co by se dělo dál a radši to ani vědět nechci. Nejděsivější na tom
celém bylo vidět očividně záměrný a natrénovaný bojový chvat, který při troše smůly mohl dopadnou fatálně. Poté, co jsem seběhl dolů a slovně vynadal Jiřímu za surový útok, neváhal a pozval mě ven před budovu, abychom si to mohli (zřejmě ne slovně) vyřídit – tuto
nabídku jsem odmítl.
Tímto vyjádřením bych chtěl docílit hlavně zvýšené opatrnosti všech hráčů a lidí spojených s těmito amatérskými zápasy. Koncept futsalové ligy je tady hlavně z rekreačních důvodů a měl by sloužit pouze k radosti a pohybu. Pokud se budou dít takovéto incidenty, nemá
žádný význam v těchto fotbálcích pokračovat. Za 40 let aktivní fotbalové kariéry jsem bez pochyby nezažil něco podobného. Po tom, čeho jsem byl v sobotu svědkem, bych raději příště zůstal doma. Kluci si šli zahrát futsal a ocitli se uprostřed zápasnického ringu.
Závěrem pouze dodávám, že se nejedná o útok na oddíl Dolní Bečvy. Doufám, že případná reakce z D. B. nebude obsahovat jakési popření těchto skutečností. Pokud budete chtít, pak můžete napadenému hráči do očí říct, že mu Jiří pěstí nerozrazil ret (pěsti podle rozhovoru
s Radkem údajně nerozdával) a zápasnicky ho poté nehodil na zem. Kdyby se tak stalo, tak je to naprostný vrchol troufalosti a zbabělosti.
Nesnažím se dosáhnout omluvy ani lítosti… chci pouze, aby se kluci nebáli jít si o víkendech zasportovat a užít si volný čas. Ze strany D. B. maximálně ocením, když se nebudou snažit celou situaci popřít. Kluci z D. B. jsou bezpochyby výborní fotbalisté a určitě i super spoluhráči. Pouze není na místě popírat neochvějný fakt. Věříme, že tímto se celá situace uzavře a nebude se dále rozmazávat.
Děkuji, Roman Koleček, člen výboru TJ Juřinka
